Železniční trať Otrokovice–Vizovice

Jednokolejná železniční trať z Otrokovic do Vizovic má v jízdním řádu SŽ číslo 331, je dlouhá 25 km a v provozu je bez zásadních změn od roku 1899. Přes opakující se projekty a dvojí započetí stavby nebylo její prodloužení a spojení s železniční tratí 280 u Horní Lidče nikdy dokončeno.

Seznam zajímavých bodů na trati
		Otrokovice
		Otrokovice-Trávníky
		Zlín-Malenovice zastávka
		Zlín-U mlýna
		Zlín-Malenovice
		Zlín-Louky
		Zlín-Prštné
		Zlín střed
		Zlín-Dlouhá
		Zlín-Podvesná
		Zlín-Příluky
		Želechovice nad Dřevnicí
		Lípa nad Dřevnicí
		Zádveřice
		Vizovice

V jízdním řádu z roku 1918 je uvedeno 5 stanic. Tento stav přetrval více než stoltí až do roku 2023, na dráze přibývaly pouze zastávky. Ze tří vlaků denně v každém směru se nicméně stal zhruba desetinásobek.

Historie

Stavby místní dráhy z Otrokovic do Vizovic se na samém sklonku 19. století ujala pro akciovou společnost Místní dráha Otrokovice – Zlín –Vizovice firma Törok & Janowitz z Budapešti. Koncese pro stavbu byla udělena ministerstvem železnic a zveřejněna jako zákon č. 182 Zákoníku říšského („Listina o koncesi ze dne 24. září 1898 pro místní dráhu z Otrokovic do Vyzovic“). Dráha měla vycházet z tehdejší pouhé zastávky v Otrokovicích, která byla výstavbou změněna na odbočnou stanici, a přes Zlín dospět do Vizovic, což se také stalo. Slavnostní otevření trati se konalo 8. října 1899 a dráha pokračovala jako soukromá do roku 1931, kdy se 1. srpna společnost přejmenovala na Otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu.

Po ohromném rozvoji Baťova obuvnického impéria ve Zlíně a okolí ve 20. a 30. létech 20. století vyvstala logická potřeba zvýšit kapacitu prodloužením dráhy až ke slovenské hranici: v roce 1937 byla proto vydána koncese na pokračování trati z Vizovic do Lužné u Horní Lidče, stavba však nebyla dokončena před a po obnovení nakonec ani po 2. světové válce. V terénu údolí říček Lutonínky, Pozděchůvky a Bratřejovky tak dodnes zejí mohutné náspy a mosty nikdy nedokončené „Baťovy“ dráhy.

Trať byla zestátněna a zahrnuta do sítě ČSD 1. května 1948.

Trať vede převážně zastavěným územím Zlína a na něj navázaných obcí (na snímku úsek u zastávky Zlín-Dlouhá). Nedostavěná dráha z Vizovic do Horní Lidče byla pojata jako moderní železnice na mohutných náspech a s tunely. Na snímku místní komunikace na tělese nedokončené trati v obci Ublo.

Popis

Na jednokolejné normálněrozchodné trati se nachází celkem 5 stanic a 10 zastávek, celková délka činí 25 km. Ačkoliv byla v minulosti opakovaně zvažována elektrifikace dráhy, v roce 2023 je trať stále odkázána na nezávislou trakci a Zlín je tak společně s Libercem jedním z posledních dvou krajských měst v ČR bez elektrizované železnice.

Původně místní dráha byla v úseku Otrokovice – Zlín střed povýšena na celostátní dráhu, zbývající úsek do Vizovic zůstal v kategorii regionálních drah.

Ukázka jízdního řádu z roku 2023.

Zdroje

1. Schreier, P.: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, Praha, 2004. ISBN 80-7340-034-0.
2. Pavlíček, S.: Naše lokálky. Místní dráhy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Nakladatelství Dokořán, Praha, 2002. Dotisk 1. vydání. ISBN 80-86569-13-6.